Na Enterprisu musíme konstatovat, že jsme byli všude. Od kotelny až po střechu. Pan Kabelka i pan Žemlička nás zasypávali jednou zajímavou informací za druhou, ať už to bylo z hlediska konstrukcí, TZB nebo dokončovacích prací. Exkurze nakonec trvala přes 2 hodiny. A to tu nezmiňujeme ten boží výhled, který nám zajistilo super počasí.
Pozor, tato exkurze trhla rekord v naplnění kapacity! Ta praskala ve švech už po 15 sekundách! Děkujeme
Budova CIIRC od ateliéru Petr Franta Architekti & ASO. roste na místě bývalé modré menzy- budovy z 70. let, která byla částečně ponechána a je k ní přistavovaná budova nová. Ta je specifická tím, že má křivé sloupy. Váže se k ní historka, kdy se z počátku sousedé báli, že dům padá a volali na pomoc policii. Jistě tě zajímá důvod, proč jsou sloupy nakřivo? Odpověd je snadná- architektura. Sloupy mají vytvářet pocit, jako by stavba rotovala. Další ze zajímavostí je parkování. Je řešeno automatickým stohovatelným systémem, tzn. auto nechám na desce ve vjezdu a pak už se o to stará automat, který ho zasune do prázdného pole v systému. No není to chytré?
S posledním řádkem, máme poslední zajímavost a to jest obvodový plášť. Požadavkem bylo, že původní mozaika musí zůstat. Z toho důvodu architekti předsadili skleněnou konstrukci před původní fasádu a tím zajistili viditelnost původní fasády.
I na nás přišlo jaro a to je ideální čas na výlet. Jeli jsme se podívat za moderní architekturou ve východních Čechách a užít si dva krásné jarní dny.
Posledních 10 let vzniká ta nejlepší česká moderní architektura v menších městech, díky osvíceným zastupitelům i dotacím z EU. Vybrali jsme ty nejzajímavější stavby od známých architektů a během nabitých dvou dnů se do nich podíváme:
Krtek Vrchlabí – architekt Petr Hájek
“Hajek je marťan – dikybohu, jinak by postavil budovu jako Tesco a vy byste tu nebyli.”
Z vlastních finančních zdrojů vzal 30 tis, aby mu matematik spočítal 60 metrovou fiktivní kouli, která je pod zemí a od ní se odvíjí geometrie střechy. Pak dalších 20 tis a koupil rošty na odvod vody, aby byly našikmo a ne kolmo.
Také chtěl, aby přesnost bednění byla 12 mm, když tomu tak nebylo, nechal celé bednění zbourat a postavit znovu.
Jako nevýhoda jsou dveře, které jsou tak těžké, že vyučující musí s dětmi chodit na záchody, protože děti je samy neotevřou.
Společenské centrum UFFO Trutnov – AG studio, Stavba roku 2011
Informace, která nám utkvěla v hlavě jest, že v sále jsou mobilní rozebíratelné konstrukce. Díky tomu se sál dá přestavit na 4 různá uspořádání: divadlo, koncert, ples, konference.
Knihovna města Hradec Králové – rekonstrukce od architekta Davida Vávry
Rekonstrukce byla velice komplikovaná, jelikož jde o jednu z prvních betonových staveb v ČR. Pan projektant to nazval “náhodně vyztuženým betonem”.
Paní ředitelka říká: “Knihovna je otevřená, je to veřejný prostor. Musíme změnit myšlení lidí, aby knihovnu považovali za svoji.”
Pan architekt Vávra navrhl i nábytek ze stavebnice Merkur. Jednomu kousku říkají “elektrické křeslo” a spíše než dětem se líbí tatínkům.
Studijní a vědecká knihovna Hradce Králové – Projektil architekti
Knihovna původně měla mít šest pater, delší křídla a červeně podbarvený beton. Z technických a finančních důvodů se tak nestalo. Nejvíce nás pobavila věda: “Tady furt něco teče”. Abychom to uvedli na pravou míru, jedná se o problémy v technickém podlaží a netěsnící světlíky.
Bazén Litomyšl – ateliér D.R.N.H.
Při této exkurzi jsme měli možnost nahlédnout do technického zázemí a dozvědět se tak o chodu takového bazénu.
Modlitebna Církve bratrské v Litomyšli – Fránek Architects
Modlitebna je menší stavba s nepochozí střechou, avšak někteří alkoholem opojení jedinci neodolají na střechu vylézt. Stavba je menšího charakteru, ale pro nás bylo moc milé do ní nahlédnout.
Litomyšl
Nejdříve jsme si sedli s bývalým starostou Litomyšle, panem Brýdlem, který nám přibližně půl hodiny povídal o tom, jak v Litomyšli vznikaly všechny ty krásné stavby. Hrozně hezky mluvil o tom, jak je důležitá kontinuita a spolupráce starostů. Pak nás provedla jeho dcera po nádvoří a Fakultě restaurování. A jako bonus bývalí starostové Litomyšle udržují moc hezké pravidlo. Společně chodí jednou za měsíc na oběd. Vždy jeden z nich vybírá místo a platí :) Pan Brýdl má rád Aplaus.
Florentinum je devítipodlažní administrativní a obchodní budova mezi ulicemi Na Florenci a Na Poříčí. K objektu patří taktéž Desfourská zahrada, která propojuje náměstí ve vnitrobloku, které slouží nejen nájemníkům, ale i veřejnosti. Taktéž je držitelem certifikátu LEED.
Na místě jsme se dozvěděli o příběhu Florentina od počátku – bourání Rudého práva, výstavba, ale také mnoho informací o fungování kancelářského trhu a jak to funguje s nájemci u projektů takovýchto rozměrů. Viděli jsme technické zázemí, prošli jsme kanceláře Penty a byli na jejich terase s výhledem na celou okolní Prahu. Také jsme se podívali do teprve připravovaných interiérů kanceláří.
Šlechtova restaurace ve Stromovce už mnoho desítek let čeká na svoji obnovu. Novogotický pavilon stojí ve Stromovce už od roku 1855 a v dobách své největší slávy to bývalo oblíbené zábavní místo Pražanů. V současné době je budova prohlášena za kulturní památku, ale už od 2. světové války je v havarijním stavu. A teď po mnoha letech snažení se konečně dočká rekonstrukce.
Po budově nás provedl vedoucí katedry architektury FSv, pan profesor Mikuláš Hulec. Z jeho vyprávění jsme se také dozvěděli, že vedle Šlechtovky stávala další menší stavba. Teď už tam bohužel není, ale stále je památkově chráněná. Mimo jiné se Magistrát a radnice Prahy 7 hádají o hromadu hlíny, která se sesunula vedle Šlechtovky. Už kvůli ní zahynulo několik stromů, ale nikdo se stále nemá k tomu, aby ji odvezl. Stavba nás oslovila v kladném slova smyslu, avšak je smutné v jakém havarijním stavu se ocitla.
Již potřetí nám své dveře otevřeli na projektu BD Vilová ve Strašnicích. Navštívili jsme ho ve stavu před kolaudací, kde jsme ho prošli od shora dolů, včetně garáží a kotelny. Viděli jsme skoro hotové byty, někde i s obklady v koupelnách a dřevěnou podlahou v pokojích.
Jako jedna ze zajímavostí, kterou jsme se dozvěděli bylo spojení dvou bytů na přání investora. Taková změna obsahuje více, než jsme si mysleli. Dalším oříškem stavby byla koordinace TZB pod stropem garáží s průvlaky. Na objektu byla zvolena profilovaná fasáda – “linky v omítce”, které nejsou jednoduché na realizaci i finančně je to náročnější prvek, avšak domu to dodává pěkný vzhled.
Více informací o projektu: https://www.rezidence-vilova.cz/
Exkurze byla z velké části zaměřena na technické zázemí budovy. Byli jsme se podívat do kotelny, místnosti pro vzduchotechniku, místnosti s agregátem a sprinklerovny . Měli jsme možnost nahlédnout i do požární nádrže na vodu. Na závěr nám bylo zpřístupněno i patro s kancelářemi a střecha, která je momentálně v rekonstrukci. Výhled však stál za to.
V pátek 11.3. v 15:00 nás společnost PPF nechala nakouknout pod pokličku její nové budovy ArtGen v Holešovicích. Jedná se o objekt, který skrývá obrovský prostor pro kanceláře, galerie a obchody.
Co všechno jsme viděli? Tak přesně tohle všechno:
1) Exteriér, obecné představení projektu
a. Historie projektu
b. Landscaping
c. Architektonický koncept budov Art a Gen
d. Kompromisy mezi architekturou, využitelností a cenou (oblá skla v hlavě ART, modulace fasády ve vztahu k variabilitě vnitřního prostoru)
e. Marketingové pojetí objektů – Art for Generations, certifikát LEED
2) 10. NP – Typické patro ve stavu Shell and Core
a. Konstrukční systém
b. Základní požadavky na pracovní prostředí (hluk, světlo, vzduch, teplo/chlad, protipožární bezpečnost, bezpečnost obecně, WC,
c. Princip topení a chlazení
d. Princip BMS
e. Princip ENN
f. Princip PBŘS (ESL-P, SHZ, DA, vysvětleny veškeré provozní stavy, únik osob, zásah hasičů, princip fungování CHUC)
g. Příprava technologií ve vazbě na variabilitu dělení jednotlivých pater dle požadavků nájemce
h. Princip LoP
i. Princip ZTI
3) 8.NP – Rozpracovanost fitoutu,
a. Princip a rozsah ESL
4) Střecha – technologický dvorek
a. Chladící věže
5) Strojovna chlazení
a. Princip fungování systému chlazení
6) Strojovna SHZ
a. Princip fungování systému SHZ
b. Mokrá/suchá soustava
7) Výměníková stanice
a. Princip fungování VS
b. Princip ohřevu TUV (lokální/centrální)
c. Využití dešťové vody pro splachování
8) Strojovna VZT
a. VZT jednotky s rotačním rekuperátorem
b. VZT jednotky s deskovým rekuperátorem
c. VZT jednotky s trubicovým rekuperátorem
d. Zvlhčování
e. Výměník tepla/chladu
f. Filtrace
9) Dieselagregát – dokonce ho pro nás spustili!! Pro zajímavost, spotřeba je přes 100 l nafy za hodinu.
a. Zálohované rozvody, PBZ
10) Rozvodna NN
11) Místnost operátorů
12) Nádrž dešťové vody
13) Šachta Š7
14) Zázemí pro cyklisty
15) Místnost odpadků
16) Velín
17) Fitouty
Velice děkujeme za tak informacemi nabouchanou exkurzi.
Tentokrát jsme se vydali do budovy Forum Karlín. Objektem nás doprovázel pan Jan Siro, který je sales managerem v objektu. Zavedl nás do všech zákoutí a k tomu přidal i vtipné historky ze života Fora Karlín.
Stavba projektu byla zahájena v roce 2011 a jeho součástí jsou dvě budovy – citlivě zrekonstruovaná industriální budova bývalé prvorepublikové fabriky, ve které od roku 2013 sídlí vydavatelství Economia, a právě dokončená moderní budova s unikátním multifunkčním sálem s kapacitou 3 000 míst a šesti podlažími kancelářských prostor.
Autoři projektu vybavili sál Fora Karlín jedinečným akustickým řešením. Proto se stal 11. nejlepším prostorem v Evropě pro operu a symfonický orchestr. Hala je také dobře akusticky izolovaná. Zvládne zdroj hluku až o 100 dB bez porušení maximální hodnoty na noční limity hluku u sousedních bytových domů. Další zajímavostí je strop, který unese zatížení až 100 tun. Původně na něm měla být zavěšena lokomotiva, nakonec se od tohoto nápadu upustilo. V blízké době se však zavěsí na strop auta a kamion. V budově taktéž naleznete ošetřovnu pro unavené zábavou, nebo i zraněné osoby.
Naše první exkurze letního semestru 2015/2016 byla hned na tak zajímavé místo. Centrální depozitář Uměleckoprůmyslového muzea v Praze je stavbou, která už získala dost mediální pozornosti, a to ještě ani není v provozu. Někdo se na stavbu těší jako na vítané oživení pražských Stodůlek, jiní kritizují architekturu budovy.
Díky stavební společnosti PSJ jsme měli možnost podívat se na téměř dokončenou stavbu těsně před jejím předáním. Průvodcem nám byl ostřílený stavař a manažer projektu pan Jaroslav Gregor.
