29. dubna 2016

Jako nejvhodnější lokalita pro nejintenzivnější laser na světě byly vybrány Dolní Břežany ve Středočeském kraji. V centru budou realizovány výzkumné a aplikační projekty zahrnující interakci světla s hmotou na intenzitě, která je asi 10 krát větší než současně dosažitelné hodnoty.

My jsme se jeli podívat do této budovy, která je zajímavá jak technicky, tak i architektonicky. Dozvěděli jsme se, jak je třeba dělat základy pro tak přesné vědecké zařízení jako je laser ELI. Základová deska byla navržena v rozměrech 120 x 60 m bez dilatace a 120 cm silná. Kvůli spodní hladině podzemní vody, která se nachází 7 m hluboko, se deska prohnula o 2-3 mm. Stěny byly navrženy v tloušťce 120 až 160 cm a i tak vyhazují drobné deformace.
Průvodci z centra nás obohatili informacemi o architektuře objektu, které navrhovalo mezinárodní studio Bogle Architects, a ukázali nám technické zázemí. Taktéž jsme zjistili jména laserů- Krakatit, Avoya, Amos a Lucifer. A jako další zajímavostí byly požadavky na teplotu, kde povolený výkyv teploty je 1/2 stupně za 24 hodin a vlhkost musí být 20%.

28. dubna 2016

S administrativní budovou v pražském Karlíně jsme už od jejího počátku: v dubnu 2014 jsme ve spolupráci se společností SKANSKA Property uspořádali studentský workshop o návrh inovativních prvků do budovy Corso Court, v květnu 2015 jsme se šli podívat na stavbu a teď si jdeme prohlédnout hotové dílo.

Návrh Corso Court je dílem známého španělského ateliéru architekta Ricarda Bofilla. Budovou nás provedou zástupci SKANSKA Property, kteří jsou developery projektu a vědí o něm vše od začátků až po průběh realizace. Podíváme se i do technického zázemí, takže exkurze bude přínosná i pro studenty SI a TZB.

 25. dubna 2016

Mladá inovativní společnost SEBRE a.s., která chce svými projekty architektonicky zkulturnit veřejné prostory Prahy, nás pozvala na prohlídku jejich dvou hlavních rozestavěných projektů v centru Prahy Šporkovský palác a Palác Národní. Dovolila nám nahlédnout do svých plánů s paláci, ukázali nám technické části staveb i hotové patro, na kterém se zkouší nové materiály a provoz budovy. Na průvodcích bylo znát jejich nadšení a nám se jejich exkurze líbila.

 22. dubna 2016

Série exkurzí Na stavbě

Cestou z Anděla směr Strahov vyrostla stavba, která je ojedinělá tím, že stojí přímo nad Strahovským tunelem. Exkurzí nás provázel Ing. Lukáš Březina, který celou stavbu řídí.

Provedl nás jak ještě nedokončenou částí objektu, tak i byty, které už jsou téměř hotové. Třešničkou na dortu byla návštěva střechy, odkud je vidět na celou Prahu. Dozvěděli jsme se, jakou složitostí byla ocelová konstrukce, na které je celý objekt založen. Konstrukce byla navržena v předpětí cca 7 mm, ale objekt si natolik nesedl. Další komplikací byla betonáž, která se musela provádět na etapy, právě z důvodů předpětí. Nelehkým údělem bylo i objekt zvukově chránit. To však bylo taktéž vyřešeno a to pomocí vzduchové dutiny okolo tunelu. Zkrátka stavět nad tunelem není jen tak.

21.dubna 2016

Na Enterprisu musíme konstatovat, že jsme byli všude. Od kotelny až po střechu. Pan Kabelka i pan Žemlička nás zasypávali jednou zajímavou informací za druhou, ať už to bylo z hlediska konstrukcí, TZB nebo dokončovacích prací. Exkurze nakonec trvala přes 2 hodiny. A to tu nezmiňujeme ten boží výhled, který nám zajistilo super počasí.

Pozor, tato exkurze trhla rekord v naplnění kapacity! Ta praskala ve švech už po 15 sekundách! Děkujeme

 22. dubna 2016

Budova CIIRC od ateliéru Petr Franta Architekti & ASO. roste na místě bývalé modré menzy- budovy z 70. let, která byla částečně ponechána a je k ní přistavovaná budova nová. Ta je specifická tím, že má křivé sloupy. Váže se k ní historka, kdy se z počátku sousedé báli, že dům padá a volali na pomoc policii. Jistě tě zajímá důvod, proč jsou sloupy nakřivo? Odpověd je snadná- architektura. Sloupy mají vytvářet pocit, jako by stavba rotovala. Další ze zajímavostí je parkování. Je řešeno automatickým stohovatelným systémem, tzn. auto nechám na desce ve vjezdu a pak už se o to stará automat, který ho zasune do prázdného pole v systému. No není to chytré?
S posledním řádkem, máme poslední zajímavost a to jest obvodový plášť. Požadavkem bylo, že původní mozaika musí zůstat. Z toho důvodu architekti předsadili skleněnou konstrukci před původní fasádu a tím zajistili viditelnost původní fasády.

 22. – 23. dubna 2016

I na nás přišlo jaro a to je ideální čas na výlet. Jeli jsme se podívat za moderní architekturou ve východních Čechách a užít si dva krásné jarní dny.

Posledních 10 let vzniká ta nejlepší česká moderní architektura v menších městech, díky osvíceným zastupitelům i dotacím z EU. Vybrali jsme ty nejzajímavější stavby od známých architektů a během nabitých dvou dnů se do nich podíváme:
Krtek Vrchlabí – architekt Petr Hájek
„Hajek je marťan – dikybohu, jinak by postavil budovu jako Tesco a vy byste tu nebyli.“
Z vlastních finančních zdrojů vzal 30 tis, aby mu matematik spočítal 60 metrovou fiktivní kouli, která je pod zemí a od ní se odvíjí geometrie střechy. Pak dalších 20 tis a koupil rošty na odvod vody, aby byly našikmo a ne kolmo.
Také chtěl, aby přesnost bednění byla 12 mm, když tomu tak nebylo,  nechal celé bednění zbourat a postavit znovu.
Jako nevýhoda jsou dveře, které jsou tak těžké, že vyučující musí s dětmi chodit na záchody, protože děti je samy neotevřou.

Společenské centrum UFFO Trutnov – AG studio, Stavba roku 2011
Informace, která nám utkvěla v hlavě jest, že v sále jsou mobilní rozebíratelné konstrukce. Díky tomu se sál dá přestavit na 4 různá uspořádání: divadlo, koncert, ples, konference.

Knihovna města Hradec Králové – rekonstrukce od architekta Davida Vávry
Rekonstrukce byla velice komplikovaná, jelikož jde o jednu z prvních betonových staveb v ČR. Pan projektant to nazval „náhodně vyztuženým betonem“.
Paní ředitelka říká: „Knihovna je otevřená, je to veřejný prostor. Musíme změnit myšlení lidí, aby knihovnu považovali za svoji.“
Pan architekt Vávra navrhl i nábytek ze stavebnice Merkur. Jednomu kousku říkají „elektrické křeslo“ a spíše než dětem se líbí tatínkům.

Studijní a vědecká knihovna Hradce Králové – Projektil architekti
Knihovna původně měla mít šest pater, delší křídla a červeně podbarvený beton. Z technických a finančních důvodů se tak nestalo. Nejvíce nás pobavila věda: „Tady furt něco teče“. Abychom to uvedli na pravou míru, jedná se o problémy v technickém podlaží a netěsnící světlíky.

Bazén Litomyšl – ateliér D.R.N.H.
Při této exkurzi jsme měli možnost nahlédnout do technického zázemí a dozvědět se tak o chodu takového bazénu.
Modlitebna Církve bratrské v Litomyšli – Fránek Architects
Modlitebna je menší stavba s nepochozí střechou, avšak někteří alkoholem opojení jedinci neodolají na střechu vylézt. Stavba je menšího charakteru, ale pro nás bylo moc milé do ní nahlédnout.

Litomyšl
Nejdříve jsme si sedli s bývalým starostou Litomyšle, panem Brýdlem, který nám přibližně půl hodiny povídal o tom, jak v Litomyšli vznikaly všechny ty krásné stavby. Hrozně hezky mluvil o tom, jak je důležitá kontinuita a spolupráce starostů. Pak nás provedla jeho dcera po nádvoří a Fakultě restaurování. A jako bonus bývalí starostové Litomyšle udržují moc hezké pravidlo. Společně chodí jednou za měsíc na oběd. Vždy jeden z nich vybírá místo a platí :) Pan Brýdl má rád Aplaus.

1 2 ... 4 ►

8. dubna 2016

Série exkurzí Karlín

Florentinum je devítipodlažní administrativní a obchodní budova mezi ulicemi Na Florenci a Na Poříčí. K objektu patří taktéž Desfourská zahrada, která propojuje náměstí ve vnitrobloku, které slouží nejen nájemníkům, ale i veřejnosti. Taktéž je držitelem certifikátu LEED.
Na místě jsme se dozvěděli o příběhu Florentina od počátku – bourání Rudého práva, výstavba, ale také mnoho informací o fungování kancelářského trhu a jak to funguje s nájemci u projektů takovýchto rozměrů. Viděli jsme technické zázemí, prošli jsme kanceláře Penty a byli na jejich terase s výhledem na celou okolní Prahu. Také jsme se podívali do teprve připravovaných interiérů kanceláří.

 7. dubna 2016

Šlechtova restaurace ve Stromovce už mnoho desítek let čeká na svoji obnovu. Novogotický pavilon stojí ve Stromovce už od roku 1855 a v dobách své největší slávy to bývalo oblíbené zábavní místo Pražanů. V současné době je budova prohlášena za kulturní památku, ale už od 2. světové války je v havarijním stavu. A teď po mnoha letech snažení se konečně dočká rekonstrukce.

Po budově nás provedl vedoucí katedry architektury FSv, pan profesor Mikuláš Hulec. Z jeho vyprávění jsme se také dozvěděli, že vedle Šlechtovky stávala další menší stavba. Teď už tam bohužel není, ale stále je památkově chráněná. Mimo jiné se Magistrát a radnice Prahy 7 hádají o hromadu hlíny, která se sesunula vedle Šlechtovky. Už kvůli ní zahynulo několik stromů, ale nikdo se stále nemá k tomu, aby ji odvezl. Stavba nás oslovila v kladném slova smyslu, avšak je smutné v jakém havarijním stavu se ocitla.